Koberce jako designový prvek: rozhovor s designérkou interiérů Annou Bergner

Úvod

Který koberec se hodí do které místnosti? Tato otázka obvykle přichází na řadu až úplně na konci projektu zařizování – ve chvíli, kdy je už dávno rozhodnuto o barvě stěn v obývacím pokoji i o nábytku, jako je pohovka, skříně a konferenční stolek. Právě v tuto chvíli se ale rozhoduje, zda bude místnost působit harmonicky, nebo jí ještě něco chybí. Mluvili jsme s Annou Bergner. V rámci své online poradny pro zařizování interiérů plánuje kompletní koncepty bydlení a navrhuje individuální řešení, která jsou přesně přizpůsobená přáním a každodennímu životu jejích klientů.

1. Jak u nového projektu postupujete při výběru koberce – co je dřív: koberec, nebo zbytek zařízení?

U mě je to tak, že na prvním místě je řešení stěn – samozřejmě jen tehdy, když stěny nemají zůstat prostě bílé. Nejdřív tedy určím barvy stěn. Potom přichází na řadu samotné zařízení nábytkem. A úplně nakonec přijdou na řadu textilie – závěsy a koberce – a bytové doplňky, například lampy.

Koberec vybírám záměrně až poměrně pozdě. Důvod je jednoduchý: existuje nespočet modelů, materiálů, barev a vzorů. Jakmile je koncepce zařízení hotová, dá se mnohem cíleněji rozhodnout, který koberec se do místnosti nakonec opravdu dokonale hodí.

2. Jakou roli hraje koberec v tom, jak místnost působí – zvlášť v malých prostorách?

Podlaha – a k ní pro mě patří i koberec – má zásadní vliv na to, jak místnost působí.
Kobercem lze totiž působení podlahy cíleně změnit nebo opticky vylepšit ne zcela povedenou podlahovou krytinu. Příkladem jsou velmi tmavé podlahy, ať už parkety, nebo beton. Tvoří tmavý základ, kvůli kterému místnost často působí o něco menší a tmavší. Právě do malých místností proto doporučuji světlý koberec v decentních barvách, který prostor opticky prosvětlí.

Také u velmi neklidných podlah, například u výrazně vzorovaných dlaždic nebo vinylu s nápadnou kresbou, dokáže velký jednobarevný koberec udělat zázraky. Zakryje velkou část podlahy a vnese do místnosti mnohem víc klidu. Podobné je to u podlah s šedavým, chladným podtónem. Pokud je cílem teplá, útulná atmosféra, dokáže koberec v teplých odstínech tento chladný dojem krásně vyvážit a místnost bude působit harmoničtěji. Obecně platí: zvlášť v malých místnostech světlé koberce co největšího formátu často opticky zvětšují prostor a zároveň vytvářejí klidný, harmonický základ pro celé zařízení.

3. Na co dbáte u materiálu a kvality – a do čeho se vyplatí investovat?

Nejdřív se dívám na to, pro koho je koberec vlastně určený. Kdo v bytě či domě bydlí? Jsou tam děti nebo domácí zvířata? Musí být koberec obzvlášť snadno udržovatelný, robustní nebo odolný? Nebo je v domácnosti někdo s alergií? Všechny tyto faktory se do výběru promítají. Pak jde o to, jak se místnost používá a jak má působit. Předsíň s velkým každodenním provozem má úplně jiné nároky než obývací pokoj nebo ložnice, kde je na prvním místě útulnost.

Proto do hodně frekventovaných prostor, jako je předsíň nebo kuchyně, doporučuji spíš koberec s krátkým vlasem. Snáze se udržuje a lépe odolává každodennímu namáhání. Do obývacího pokoje nebo ložnice se naopak obzvlášť hodí koberce s vysokým vlasem, shaggy nebo hustě všívané koberce. Vytvářejí měkký, teplý povrch a okamžitě navodí útulnou atmosféru.

4. Jak kombinujete koberce s barvami stěn? (Na svém webu k tomu máte zajímavé články.)

Ano, samozřejmě je nesmírně důležité, aby podlaha ladila s celkovou koncepcí. Podlahou přitom myslím v první řadě podlahovou krytinu – tedy například parkety, vinyl nebo dlažbu. Koberec vnímám spíš jako designový prvek nebo akcent, podobně jako závěsy. U závěsů je pro mě důležité, aby se barevně odlišovaly od stěny. Stejně tak by se měl koberec barevně lišit od podlahy. To je pro mě dokonce jeden z nejdůležitějších bodů, protože koberec a podlaha se přímo stýkají. Se stěnou takové bezprostřední spojení nevzniká.

Koberec by samozřejmě měl odpovídat i barevné koncepci místnosti. Rozhodující ale je, aby s podlahou ladil a zároveň se od ní odlišoval – třeba světlejším nebo tmavším odstínem.
Čím větší je tento kontrast, tím víc koberec přitahuje pohled a tím výrazněji v místnosti působí.

5. Klasický orientální, nebo moderní – kdy co svým klientům doporučujete?

Pevná pravidla v tomhle opravdu nemám. Vždycky vycházím z toho, co mi klienti dají jako inspiraci. Většinou dostanu obrázky z Pinterestu, ze kterých se často dá vyčíst styl nebo určité preference. Když na nich například opakovaně vidím orientální koberce, samozřejmě se to promítne i do mých doporučení. Když směr není úplně jasný, spoléhám se na svůj cit. Ptám se sama sebe: co se do místnosti hodí nejlépe?

Co by se mohlo líbit lidem, kteří tam bydlí? A někdy koberec používám úplně záměrně k tomu, abych do interiéru vnesla trochu stylového kontrastu. Orientální koberec může například v moderním obývacím pokoji působit neuvěřitelně zajímavě a dodat prostoru víc osobitosti.

Obecně jsem ale zjistila, že vintage koberce s mírně vyšisovaným vzhledem jsou neuvěřitelně všestranné. Dají se kombinovat s velmi různými styly zařízení a často působí obzvlášť harmonicky. Kdybych se měla rozhodnout pro jeden styl koberců, byly by to nejspíš právě ony.

6. Jakou chybu při výběru koberce vidíte nejčastěji?

Chyba, kterou vidím pořád dokola, je špatná velikost koberce. Někdy jsou koberce prostě příliš malé, takže se na ně vejde sotva konferenční stolek. Pro celkový dojem z místnosti to ale není ideální. Jako orientační pravidlo platí: koberec by měl být tak velký, aby na něm stály zhruba dvě třetiny nábytku v obývacím pokoji. Pohovka přitom nemusí stát celá na koberci, ale alespoň přední nohy by na něm měly být. Ideálně okraje koberce dokonce trochu zmizí pod čalouněným nábytkem. Místnost díky tomu působí mnohem harmoničtěji a uceleněji.

Další častou chybou je volba barvy. Koberec by měl s podlahou ladit, ale zároveň se od ní jasně odlišovat. Někdy barevná kombinace prostě nefunguje, jindy mají koberec a podlaha téměř stejný odstín. Koberec pak opticky zanikne. Ráda to přirovnávám k bílému závěsu před bílou stěnou. Může to fungovat, pokud chcete dosáhnout velmi klidného, vzdušného dojmu. Podle mých zkušeností ale místnosti působí živěji a vytříbeněji a získají víc hloubky, když mezi podlahou a kobercem vznikne jemný kontrast.

7. Konkrétní projekt, ve kterém koberec proměnil místnost – povíte nám o něm?

Hned se mi vybaví jeden projekt. Moji klienti se právě přestěhovali do nového bytu. Otevřený obytný prostor se skládal ze čtyř zón: kuchyně, jídelny, obývací části a odpočinkového koutu v arkýři s okny až k podlaze. Úkolem bylo, aby obývací část a odpočinkový kout působily i přes rozdílné využití jako jeden celek. Do arkýře si klienti přáli pohodlný čalouněný nábytek na společenské večery s přáteli, zatímco sedací souprava měla sloužit hlavně ke sledování televize.

Největší výzvou byl koberec. Klasický obdélníkový koberec by neobvyklý tvar prostoru nezohlednil. Po delším hledání jsem nakonec našla asymetrický koberec zhruba ledvinovitého tvaru, který opticky propojil pohovku, lenošku i křeslo. Ráda to přirovnávám k podnosu: několik dekorativních předmětů na něm hned působí jako celek. Stejně tak koberec dává nábytku optický rámec a zajišťuje, aby celý prostor působil harmonicky a jednolitě.

8. Váš nejdůležitější tip pro všechny, kdo právě hledají koberec?

Můj nejdůležitější tip zní: využívejte koberce zcela vědomě jako nástroj k dotváření interiéru. Dodávají místnostem hloubku, teplo a pohodu a často teprve ony udělají z interiéru skutečný domov. V obývacích pokojích a ložnicích nejraději pracuji s koberci s výraznou strukturou – například s vysokým vlasem, s hustým všívaným vlasem nebo s reliéfem, kde se střídá vyšší a nižší vlas.

Díky své textuře působí živěji a luxusněji než hladký koberec s krátkým vlasem a vytvářejí obzvlášť útulnou atmosféru. Volba samozřejmě vždy závisí na místnosti. V hodně využívaných prostorách je koberec s krátkým vlasem často praktičtějším řešením. Pokud ale jde o útulnost, sáhla bych vždy po koberci s výraznější strukturou a texturou.

Rozhovor: Morgenland × Anna Bergner, designérka interiérů